• Istanbul, Galata Tower

Naskytla se mi příležitost vydat se pracovně do Istanbulu. Protože takový výlet se nekoná každý den, nabil jsem foťák, zabalil krosnu a vyrazil do onoho velkého města. Dopředu jsem moc nestíhal a věděl jsem, že v Istanbulu strávím 4 dny, ovšem pro “photo-sightseeing” mi z toho zbude jeden den. Jako nanejvýš líný člověk jsem si na internetu tedy našel itinerář na celodenní program v Istanbulu s výčtem všech nejdůležitějších památek, který mi v mnohém pomohl. Nakonec se mi jako nejužitečnější ukázaly být stránky mydestination.com a jejich Istanbul in a Day (24 Hours), proto vřele všem doporučuji. Pro jednodušší pohyb jsem si vytvořil následující mapu, která Vám výrazně pomůže se v itineráři rychle zorientovat a jsou na ní zaneseny ty nejdůležitější (velmi subjektivně hodnoceno) věci, které byste měli v Istanbulu za jeden den vidět.

Přílet a cestování

Po příletu jsem si uvědomil, že Istanbul je ještě větší, než jsem si myslel. Se svými 13,6 miliony obyvatel dosahuje téměř velikosti – řečeno slovy Jarka Nohavici – obou republik. Umíte si představit Československo v jednom městě? Já to až do minulého víkendu neuměl. Doletíte-li na Atatürk Airport, máte hned u letiště k dispozici metro, které Vás dopraví do centra města. Na MHD není třeba kupovat lístky, všude jsou turnikety a kupujete si pouze tzv. žetony, které Vám umožní vstup skrz turniket a je již jedno, kolik zastávek jedete. Výhodné je to ve chvíli, kdy moc nepřestupujete na jiné prostředky. Pokud měníte metro X metrobus X tramvaj, musíte vždy projít novým turniketem. Jeden žeton stojí 4 turecké liry (TRY), pro představu jedna lira je cca 10,- Kč.

Buďte připraveni na to, že v Istanbulu neplatí pravidlo, že nejdříve by se mělo vystoupit a poté nastoupit. V jakémkoli prostředku hromadné dopravy je u dveří vcelku bitva a jde se tvrdě ven i dovnitř zároveň, hlava nehlava. Časem si na to zvyknete, ovšem člověk si po návratu domů mnohem víc váží naší domácí slušnosti:). Na každé zastávce, u každé významné budovy a zkrátka na každém rohu potkáte policistu nebo jiného orgána. Za sebe musím říct, že jsem si nikdy – ani v noci potulujíce se v malých uličkách – nepřipadal v nebezpečí, ovšem dobrý pocit jsem z toho také neměl. Zkrátka jiný kraj, jiný mrav. V jednu chvíli jsem zažil i kordon těžkooděnců s obušky na pěší turistické třídě (viz fotky).

Turecký tah na branku

Turci se jako obchodníci již zřejmě rodí, resp. jsou k tomu od mala vedeni, takže ovládají umění pouličního prodeje pro mě až nepochopitelným způsobem. Při cestě z letiště jsem pozoroval, jak na několikaproudé silnici kličkují mezi auty postavy s pugéty růží, číhajíce na řidiče, kteří zřejmě jedou domů pozdě a květinou si vyžehlí pozdní příjezd; nebo pobíhají s batohy plnými balené vody pro ty, jež uvízli v koloně a zapomněli pití.

Zkrátka obchoduje se úplně všude a se vším. Na ulicích potkáte děti, které Vám prodají balení papírových kapesníků, které jim dává otec, jež opodál prodává ve stánku praženou kukuřici. Když svítí slunce, na každém rohu se prodávají sluneční brýle (samozřejmě jenom značkové, sám jsem si koupil origo Ray-Bany za 10 lir:), jak začne pršet (mně pršelo 3 dny v kuse) vyrojí se prodejci deštníků a pokud máte bundu s kapucí, budete je muset každou chvíli odhánět a vysvětlovat, že deštník vážně nepotřebujete (tou dobou ho okolo Vás bude mít už naprostá většina lidí). Nemusím ani zmiňovat, že na každém rohu prodávají turistické průvodce, vymámí z Vás národnost a po chvíli skutečně vytáhnout průvodce v češtině.

Pakliže nemáte zájem nic z výše uvedeného kupovat, snažte se vyhnout očnímu kontaktu s prodejcem. Jak se na něj podíváte, jste z půlky jeho a ve Vašich očích okamžitě poznají, co na Vás platí (fakt!). Na druhou stranu člověk to musí brát s nadhledem a když jim od začátku budete říkat ne, nějakou dobu to budou zkoušet a nepolevíte-li, jejich zájem opadne a s úsměvem se rozloučíte. Pokud Vás náhodou vyjednávání a handlování baví, budete v nebi!

Stojí to za to

Rád bych procestoval celé Turecko, musí to být úžasný zážitek. Samotný Istanbul je pro mě místem mnohých protikladů. Vedle krásných budov a mešit (do nichž můžete jenom v určité časy mimo modlení, vždy se zouváte a musíte být dostatečně zahalení) stojí budovy prakticky rozpadlé a opuštěné, nehledě k tomu, že jste v absolutním centru města (a je jich vážně dost). Na informační ceduli u mešity se dozvíte, že Ježíš byl prorokem Alláha, a kousek opodál této mešity můžete navštívit kostel, kde Vám to zase řeknou jinak:). Každopádně všichni Turci, s kterými jsem byl v kontaktu byli velmi milí a ochotní, pravá turecká šíša a káva lahodné, nemluvě o jejich klasickém silném čaji, podávaném v typické úzké sklenici.

Invalid Displayed Gallery

2017-04-10T22:27:58+00:00 30.9.2014|Cestování, Focení|0 Comments

Leave A Comment